Tlumočník je však placen za to, že mluví, překladatel za to, že píše. Nemohu si proto odpustit ještě nějaké informace.
NS, tedy normovaná strana. Je to 1800 znaků včetně mezer. Myslí se konečný text. Takže chcete-li vědět, kolik za překlad skutečně zaplatíte, zobrazte si v MS Wordu počet znaků, vydělte 1800 a vynásobte částkou dle ceníku. U překladu do češtiny výslednou částku ještě vynásobte 0,9, u překladu do němčiny a do francouzštiny pak 1,2, protože čeština je oproti těmto jazykům o něco stručnější a překlad se tedy oproti původnímu textu o něco prodlouží resp. zkrátí. Počet stran zaokrouhluji na jedno desetinné místo, u soudně ověřených překladů se počítá každá započatá strana.
Tlumočení (liaison) je tlumočení bez tlumočnického zápisu. Tlumočí se po větách nebo podobně krátkých úsecích. Takto se většinou tlumočí obchodní jednání, některé semináře apod.
Vysoká konsekutiva je tlumočení s tlumočnickým zápisem, díky němuž lze tlumočit po delších úsecích. Používá se v případech, kdy by neustálé přerušování řečníka rušilo či bylo jinak nežádoucí. Simultánní tlumočení je tlumočení v kabině.
U tlumočení uvádím sazbu za den. Den znamená osm hodin. Nižší jednotka je půlden, tedy do 4 hodin. Sazby za tlumočení totiž zahrnují i přípravu na tlumočení, která může být mnohonásobně delší než samotné tlumočení.
Ač se to nezdá, mají němčina a čeština mají velmi podobnou strukturu, někteří germanisté dokonce tvrdí, že čeština je slovanská verze němčiny. Při překladu se to projevuje jak na úrovni odstavců a vět, tak i u moha slov. (např. frézka – Fräse, ventil – Ventil, šroub – Schraube apod.). Pro úspěšný překlad a tlumočení tedy mnohdy stačí „jen“ široká slovní zásoba, umění stylizovat, logické myšlení a selský rozum.
Francouzština má naopak zcela jiný charakter než čeština. Je mnohem abstraktnější, význam slov záleží na kontextu a na jejich kombinaci a nedá se nijak odhadnout (např. frézka – défonceuse (ruční), toupie (automatická) nebo fraiseuse (lamelová), ventil – valve (nejčastěji u kola), clapet nebo soupape (podle typu i výrobce), šroub – boulon nebo vis podle toho, zda má matku).
Z výše uvedeného si lze snadno udělat představu o náročnosti překladů daných jazyků. Při zadávání zakázky je vhodné k tomu přihlédnout a v případě francouzštiny mimořádně dbát na dostatečné informování překladatele či tlumočníka protože platí, že čím více má podkladů a informací, tím uspokojivější bude výsledek jeho práce pro obě strany. A pro francouzštinu to platí dvojnásob.
WebPrezent © Tvorba webových stránek